Casanova Sútra Epizoda VII.

Posted by aura On October 10, 2010 Comments Off


VII. EPIZODA


Už nemohu spát, jsem ohromený, potřebuju uzemnit. A tak jdu na autobusák pěšky přes celé pomalu se probouzející město. Ranní autobus do Káhiry pojede celý den. A v něm skutečně jede dvojice hezkých holek. Tipuju je na Švédky, jede po nich celý autobus, kromě mě. Netrpělivě čekám, jestli pro mě nemají nějaké poselství, ale než dojedeme na hranice Izraele s Egyptem, vidím, že jsou to úplně normální holky. Celou Sinaj pak přemýšlím nad nočním zjevením.

Ke konci cesty, u přejezdu z Asie do Afriky, si zničehonic ta akčnější z holek přisedne a říká mi:

„Máme v centru Káhiry byt, nechceš u nás přespat?“

“Proč ne?” Odpovím. Jen to řeknu, vstane a odejde do skupiny mužských z celého světa, která se je pokouší sbalit. Holky vypadají, že na cestovatele berou.

V tuto chvíli je mi úplně jedno, kde budu spát. Jediné, co chci vědět, jsou podrobnosti o mém zasvěcení v pyramidě. S čímž mi tyhle holky určitě nepomůžou. Je mi jasné, že v dnešní době není jednoduché zařídit si noc v egyptské pyramidě, ale od magické noci v Jeruzalémě cítím, že je mi to předurčeno.

Chci meditovat přes noc uvnitř pyramidy, sám, podle přesně připravených cvičení. Cvičení, které před dvanácti lety v egyptské pyramidě použil Óm nadsamec. Čtu si ve svém deníku poutníka Spiritual Trekkingu vybrané vzpomínky vzorů, které mi v mém snu předpřipravily postupová lana:

Paul Brunton, 1935, Tajnosti Egyptské:

Vcelku dlouho trvalo vyřizování povolení k přenocování uvnitř Velké pyramidy. Uprostřed noci se mému duchovnímu zraku zjevují vysoké postavy mudrců v opánkách, oděni do bílých rouch se symboly zasvěcených staroegyptských veleknězů. Pak jsem si povšimnul, že z mého znovuzrozeného Já vytrysklo stříbrné světlo, paprsek, jenž mě spojoval s mým starým Já, ležícím dole na kameni. Stříbrná pupeční šňůra zářící jako úplněk osvěcovala Královskou komoru a já viděl, jak se ve znovuzrozeném Já vznáším nad svým fyzickým tělem. Pochopil jsem, proč Egypťané v době pyramid zobrazovali lidskou duši hieroglyfem ptáka. Vznáším se jako bych pár křídel měl také, sleduji své opuštěné tělo ležící dole.

Napoleon 1798:

Byl uvnitř Velké pyramidy sám. Když vylezl zpět do temné noci, důstojníci viděli, že Napoleon je bledý jako stěna, třásl se. Napoleon věřil, že skrze magii v egyptské pyramidě dosáhne zázraku a povznese svou kariéru tak, že na jeho jméno historie nikdy nezapomene. Inspirací mu bylo egyptské zasvěcení slavného Alexandra  Velikého. Všichni víme, že Napoleonovi se jeho pyramidový sen naplnil. Ale nikdo neví, co se tu noc v egyptské pyramidě stalo. Zvědavé dotazy přátel na noc strávenou v pyramidě odbýval větou: “Tomu byste stejně nevěřili…”

Deník mi vyletěl z ruky. Autobus zabrzdil na poslední chvíli, nárazník na nárazník. Náš řidič nadává přes otevřené dveře, pak mu bouchnou saze. Řidiči promění dálniční výpadovku v ring papírových boxerů. Vypadá to smrtelně, ale postupně vše vyřeší lehké lepance kořeněné škrcením za límec. Dav řidičů z této nové zácpy rozvášněně fandí a zhnuseně nadává. Nakonec obří řidič náklaďáku posadí oba kohouty zpět za volanty. Na rozloučenou si všichni navzájem pohrozí likvidačními gesty, a pak už šlápnou na plyn. Welcome in Cairo.

Atmosféra v autobuse houstne, únava z celodenní jízdy, tréma z nadcházejícího hledání noclehu, přeplněné močáky, otlačené zadky, žaludky na vodě, inhalace pouštního písku, úžeh, úpal a zpocený soused s úsměvem se opírající o váš bok… Spolucestující na konci každé cesty ztrácejí smysl pro humor a začnou víc prdět. Nesnáším finiše dlouhých cest, letadlo, plné auto, karavana, autobus, loď, to je jedno, závěr cesty, ten vúdú koktejl pocitů otlačené nudy právě končící minulosti promíchaný s nervózními představami nadcházející budoucnosti, magicky snadno vyžene okřídlené duše lidí  z těl,  jež pak vede k hororovému představení panických Zombie.

Odhaduji, že cesta do centra v této zácpě ještě chvíli potrvá a znovu se začtu do svého deníku poutníka Spiritual Trekkingu:

Paul Horn, Inside the Great pyramid, 6.5.1976:

Od Egyptského muzea jsme dostali laskavé svolení zůstat po zavíračce uvnitř Velké Pyramidy a nahrávat v Královské komnatě hudbu. Toto povolení platí na tři hodiny od 18 hodin do 21 hodin. Přinesl jsem si s sebou fotografii gurua Ramana Maharišiho, vonné tyčinky… náš pobyt, hned poté, co zhasla světla, jsem zahájil hinduistickou půdžou. Pak si sednu na zem u sarkofágu a v meditačním posedu začnu hrát. (Ukázka zde: http://www.last.fm/music/Paul+Horn/Inside+the+Great+Pyramid+-+Disk+1 )

Věřím, že energie, stopa lidí a událostí zůstává v místech jako Královská komora Velké pyramidy věčně, a já se jich právě teď dotýkám tóny mé flétny… Náš čas se chýlí ke konci, pokynu ostatním a přesouváme se do Královniny komory, kde mě pocity vedou ke hraní vyšších tónů, a tak hraji na piccolo a C flétnu… Je za pět devět, nahrávání skončilo. Letíme k východu, kde na nás již čekají.


Dr. Zahi Hawass „ředitel pyramid“ pro The Independent, 30.8. 1997:

Všichni duchovní hledači, rozekruciáni, New Age people, The Cayce Foundation a další jsou u pyramid vítáni. Rád říkám, že Cheopsova Velká pyramida je nejlepší psychiatr světa. Kdo má problémy, přijede, zamedituje v pyramidě, a je zase v pohodě. Poslední tři roky New Age lidí přijíždějících k pyramidám velmi přibylo, jsou jich tisíce, ba miliony, jsou to nádherní lidé, říkám jim Pyramidiots


Howard Vyse, 1837:

Plukovník, jenž dynamitem odpanil jak Mykerínovu tak Chefrenovu pyramidu, se rozhodl strávit noc s Velkou pyramidou. Ráno, sotva vylezl z jejího lůna, vykřičel do světa senzaci jejich společné noci:

Uvnitř Velké pyramidy jsem objevil nápis Chufu!

Graffiti egyptské podoby jména faraóna Cheopse rozhodlo, že Velká pyramida je považovaná za hrobku tohoto faraóna. Mnozí lidé si myslí, že Howard Vyse během noci, kvůli slávě egyptologa, nápis zfalšoval. Jiní tvrdí, že falešný nápis vytvořil na pokyn a s pomocí staroegyptských veleknězů proto, aby společně ochránili skutečný, magický, význam pyramid v Gíze. Většina lidí si myslí, že Howard Vyse během noční směny prostě našel nápis Chufu a že je stejně, jako jiní egyptologové pracující v pyramidě přes noc, důkazem, že se ve Velké pyramidě během nocí nic zvláštního, magického, neděje. Óm nadsamec jim odpovídal:


“Hluční výletníci v lese zvěř nepotkají ani tam, kde hajný každé ráno pozoruje stáda.”


Aleister Crowley s manželkou, listopad 1903 z Pamětí:

Rose musí vidět, jak velkého mága má za manžela. Hned po večeři bereme svíčky a jdeme do Cheopsovy Velké pyramidy… Zapálenou svíčku postavím na roh sarkofágu a začnu magickou invokaci... Královu komoru osvětluje ultrafialové astrální světlo, najednou je vidět jako při úplňkové noci, špinavé světlo svíčky působí v novém osvětlení směšně, a tak svíčku sfouknu.


Jaroslav Dobeš, srpen 1995:

Z meditací v hlubokých jeskyní jsem uvykl na zvláštní jev vidění ve tmě. Zrak při tomto vidění nahmatává pozorované skrze barvy, nikoliv skrze obrysy, jako to dělá ve světle. Konečně, zhruba po hodině, se efekt vidění ve tmě dostavil i tady, v nitru gízské pyramidy. Teď, když jsem začal vidět, mohu konečně prozkoumat chodbu i všechny komnaty. Než začnu, chci vědět, jaké kde mohu očekávat barvy, energie a astrální vibrace… Hotovo. Tak a teď rozsvítit předem připravené svíce, zatím jen v základním magickém kruhu. Nespěchám, do pravidelné cesty klíčníka pyramidy podél probouzející se Sfingy a prvních natěšených turistů k bráně pyramidy stále ještě zbývá přes 12 hodin.


Aleister Crowley, Paměti 1903 a Equinox of the Gods:

Astrální světlo osvěcovalo egyptskou pyramidu během celé invokace a v menší míře zůstalo až do rána. S Rosou jsme šli spát (pozn. Kelly: Tím měl na mysli magický sex uvnitř pyramidy), ale spát zde nešlo, zem byla nesnesitelně studená a tvrdá… Ne, světlo v pyramidě nebyla subjektivní iluze, osvětlovalo natolik, že jsem mohl předčítat z magických textů. Mnozí mne dnes obviňují, že vše, co před třemi lety v Egyptě vzniklo, tedy také The Book of the Law, je komerční lež, což mě nechává naprosto klidným, protože třeba teď hned mohu prožít vše, co jsem prožil v Králově komnatě Velké pyramidy. Invokace samovolně začíná, ale musím ji přerušit kvůli ochraně mé ženy, Mathers (založil a vedl Zlatý úsvit “Golden Daw”) se ji pokouší zabít nechutnými útoky černé magie. Útočí teď na ni, poté, co jsem mu prohlédl jeho pikle s šedesátiletou paní vydávající se za krásnou dámu, toužící vykonat se mnou magický akt. Babizna mě během sexuálního spojení měla připravit o magickou ochranu, což by později umožnilo jeho černé magii mé zabití a…

“Tak kde jsi? Už na nás čeká taxi!”

Zaklapnu deník. Je to ta holka z autobusu a chová se, jako bychom spolu chodili. Což se nelíbí samcům kolem ní. Kluci i chlapi vystupující z autobusu zkoprní, všichni čekají, koho si vybrala ta druhá. Jsem zvědavý, kdo bude ten druhý vyvolený. Bral bych Australana, je to pohodář. Kupodivu k nám do taxíku nikdo nepřibývá. Taxikář zabouchne kufr, opona spadla, psí oči několika mužů necháváme za zády a odjíždíme směr hlavní náměstí. Holky mají byt v budově naproti muzeu, jež založil slavný egyptolog Auguste Mariette, muzea, v němž se pod číslem A 9422, opticky ovšem pod číslem 9913, ukrývá Horus, jenž potvrdil magické invokace Crowleye a vize jeho ženy Rose vedoucí k vyhlášení Nového věku lidstva. Cituji si během výstupu do sedmého patra zpaměti naučené pasáže mého Spiritual Trekking deníku, pasáže, které mi ještě stihnul předat Óm nadsamec.

Comments are closed.