MEMENTO DOBEŠ

aneb STRIPTÝZ ČESKÉ ÚSTAVY

Naši milí čtenáři,

Milan Šrámek mě občas zval na oběd či večeři k němu domů. Takových pozvání jsem dostával stovky, ale Milan byl dobrý astrolog, takže jsme měli společné téma, a taky jeho manželka Hana byla unikátní kuchařka. Jídla, jež servírovala, byla jak z vybraných pařížských restaurací. Ano, když vás někdo pozve na oběd, vždycky jídlo pochválíte, přece jim neřeknete, že jste to právě vyzvracel na záchodě, ale u Šrámků se skutečně konaly kulinářské zázraky, jež jednoho podzimního dne zmizely.

Martinka stojí

Martina Resová se po roce nastěhovala k Milanovi. To, co chybělo na jídle, mi Milan nahrazuje během trávení.

“Martinka má dole místnost s masérským stolem, nech se tam od ní namasírovat,” říká.

Každý den v jiném městě mám spoustu schůzek, přednášek a seminářů, tak si Škodovkou otlačená záda rád nechám namasírovat. Překvapuje mě, že Milan s námi dolů nejde, a navíc na mě významně zamrká obočím.

Telepaticky se snažím pochopit, o co mu jde, ale je zde příliš rušivých vlivů. A tak během svlíkání zvažuji možnosti:

Že vás šestá možnost zaskočila jako nepravděpodobná? Mladí divočáci ji nepochopí, ale je to vcelku běžná věc. Zralý muž miluje svou ženu, ale nemá čas, chuť nebo potenci k živočišným potřebám, a tak si na ně „najde“ pomocníka. V ekonomické terminologii se tomu říká outsourcing. V jiných případech to tento muž dělá nerad, ale ví, že povaha jeho ženy neumožňuje její věrnost, a tak, aby se mu nespouštěla kdoví s kým a kde, to dělá organizovaně. Samozřejmě totéž se objevuje i obráceně, tedy v případech, kdy ženy podporují nevěru svých mužů.

Že znáte ještě případy, kdy si milence manželé tolerují navzájem? Jo, ty jsou nejčastější, ale to je úplně něco jiného. Zatímco ve mnou zmíněných případech se jedná o jungiánsko – casanovskou velikost, zde se setkáváme s freudovsky – donjuanovským zablokováním, kdy prostě nemají sílu překonat maloměstskou etiketu a domluvit se na príma HROBESU (Hromadná bestiální soulož).

Než se všechny vonné lampy rozžehly, to trvalo. Do nosu mě zaštípe mandarinková chuť.

Milan určitě nechce, abych mu do ní pronikal, vždyť ještě vcelku nedávno mi vyprávěl:

“Miloval jsem ve dvaceti, velkou lásku jsem prožil v pětadvaceti, miloval jsem ve třiceti, ale teď vím, že pravou lásku lze prožít až v pětatřiceti. Do té doby na to nemáme dost zkušeností. Jsem tak šťastný, že to teď zažívám!”

Martinčiny dlaně dosedly na má bedra. To byl šleh rozkoše ve směsi s bičováním na křížové cestě. Masírovali mě už největší odborníci čínské akupresury, mistři Thajské masáže, vynikající sportovní maséři, kurtizány z Karibiku, léčitelé s horkými i studenými kameny, ale tato žena navždy zůstane v mém Top Ten žebříčku nejlepších masérů mého života.

Po půlhodinovém blaženém bezvědomí se probírám z masáže a cítím, jak mě osahává a hladí. Nemohu se na ni vrhnout, vždyť jsem rozhodl, že Milan si to určitě nepřeje, ale pořád je zde ještě možnost, že chtějí pomoci s dítětem. Ta sice byla reálná, vždyť vcelku dlouhé manželství Milana s Hankou bylo bezdětné, ale pokud Milan chce, abych mu a Martince pomohl k dítěti, může mi to naznačit jindy. A my pak zajdeme na masáž ještě jednou.

Druhé dítě? Ano, na konzultacích jsem potkal dost žen, jež po zklamání z prvního dítěte si pro druhé najdou jiného otce, aniž by se manžel něco dozvěděl. Většinou se selektují z matek, jejichž první dítě trpí nějakým fyzickým nebo psychickým hendikepem…

Sexuální kontakt jsem si zapověděl, ale nemohu Martinu zhrzet. Odmítnuté ženy mi v životě nadělaly a ještě nadělají daleko víc problémů než bejvalky nebo zhrzené milenky. Když ji teď urazím odmítnutím, tak mi pomluvami a taháním za nitky do týdne zničí půlku zlínské praxe. Stává se mi to průběžně pořád.

Tak se posadím na masérském stole a hezky ji obejmu. Nahá těla se tisknout. Na jednatřicetiletou matku má fakt krásné pevné velké prsa.

Po tomto objetí ji nasměruji zpět k masáži, občas si během masáže stiskneme dlaně, ale nic víc se mezi námi tehdy nestalo.

Má praxe se rychle rozrůstala. Lidé, co ke mně chodili přes rok, potřebovali speciálnější zaměření, a tak jsem na závěr roku 1997 uspořádal dva tématické pětidenní semináře. Tantra a o týden později Regrese, které pro část těch, co byli na akcích obou, byly jen pokračováním Tantry. Tuto skupinu jsem přezdil Erotomani v sauně, kde si na mě a pode mně lehlo devět nahých žen.

Na originálním semináři Tantra jsem chtěl lidem ukázat duchovní sílu Tantry Levé ruky a zároveň z toho neudělat swinger párty. Což je hranice s tenkým ledem.

Například během závěrečné iniciace sil bodu GV4 se v jednom rohu hlasitě orgasmicky rozvzdychala Irenka Horková. Do rici, oni mi tuna jebú! Zazněli ve mně Černí baroni.

Jednalo se o mladou, šťastně vdanou maminku ze Zlína, u jejíž kozorožské povahy mi přišlo velmi nevhodné, aby se vyrovnávala s vinou nevěry. I já jsem kvůli tomuto pocitu při osobních konzultacích semináře Tantra odmítnul sexuální spojení s Irenkou, i když by ji tantricky velmi prospělo.

„Járo, vím o co ti jde, chceš se se mnou vyspat!” Povídá mi Irenka na této konzultaci a hned dodává: “Ale to se ti nikdy nepovede!“ Tak, a je to tady. Napadá mě.

Jak ji odmítnout tak, aby se nezhrzela, aby neškodila jako jiné odmítnuté?

“Samozřejmě, že se mi to nikdy nepodaří, Irenko,” odpovídám a beru ji do náruče.

Sedím s ní na klíně v křesle a oblečené jí zvlhčuji rozkrok.

“To je přece nemyslitelné, abych sváděl šťastně vdanou ženu,” řeknu vyčítavě a vstřelím jí pod kalhotky ukazováček s prostředníčkem. Oba hned zmizí ve velmi energetické kundičce celé až po dlaň.

“Škoda, že nemáme víc času, abychom tento morální problém probrali více, za chvíli sem vstoupí asistentka s čajem,” říkám jí.

A tak jsem sám před sebou uchránil věrnost Irenky Horkové a zároveň ji nenaštval. A teď mi ji tu přede všemi “jebú” na veřejnosti! Konečně se prokoušu davem dvojic až k hekajícímu páru.

Shunga v podání Mistra Harukawi Goshichiho, v níž vidíme fázi odpovídající tantře, jíž nelze nazvat ani tantrou Levé ani tantrou Pravé ruky. Někdy se ji proto přezdívá tantra pettingová, případně osahávací. Její příznivci ji sice nazývají tantrou Levé ruky, protože u ní nedochází k průniku penisu do vagíny; ovšem ve skutečnosti tradiční tantra Levé ruky je spíše o tom co, popisuje Svatá Tereza z Avily ve svém díle Hrad v nitru, tedy o stavech nefyzických, duchovních, meditačních a zároveň orgasmických.

Ten pán na obrázku zřejmě brzy pronikne, a pak půjde o tantru Pravé ruky; i zde se tantra dále dělí na různé podskupiny. Např. bez kopulačních pohybů pánví, bez výstřiku, bez análu, s dvojitým výstřikem hned po sobě… Dnešní doba plná sexuality zavedla velké lpění tantriků na nestříkání. Zjednodušeně řečeno se tantrik od „prasáka“ odliší tím, že nestříká.

Nestříkání má samozřejmě duchovní podklad, ale dnes se ve většině případů jedná o kravinu, která zvyšuje mužovu agresivitu a podrážděnost. Proč dodržovat něco jen proto, aby tantrikova babička, sousedka, učitelka o něm nemohla říct, že je prasák.

Tantrici, nebuďte slaboši! V osmnácti letech jsem jednomu ze svých učitelů tantry po jeho šokující přednášce řekl: „Ty jsi perverzní prase!“ Zmlkl. Zkameněl. A pak s úsměvem a neuvěřitelnou rozkoší řekl: „Ano, já jsem prase!“ Modlící se babička s knězem taky nezapřou svou víru jen proto, že je nějaký heretik nazve růžencovou bábou a černoprdelníkem.

“Hele, Marku, ty jí to děláš?” Otočil se ke mně a s udiveným výrazem, který říkal Jak si o mě můžeš myslet, že bych takto duchovně selhal, řekl: “Ne, nejsem uvnitř. Ale tamti to pod prostěradlem dělají…” Ukázal na Radku Herzánovou a Petra Buráně.

“Já vím, dělají jinou variantu tohoto cvičení,” uklidnil jsem jogína.

Univerzitní učitelka a šéfka protidrogového centra v Olomouci mě před tímto cvičením sama požádala, jestli bych ji nedal do dvojice se sympatickým zlínským podnikatelem. Tušil jsem, že spolu chtějí překročit pokyny tohoto „nemrdavého“ cvičení. Ano, oba doma sice měli děti a partnery, ale oba již o životě věděli “svý” a já, o deset let mladší než oni, jsem si nemínil hrát na kněze… Po cvičení mi šťastná Radka za podporu velmi poděkovala. Ale né sexem, vřelým slovem a srdečným úsměvem. Sex jsme si odbyli již dříve v kanceláři, kterou jsem si v olomoucké Jednotě pronajímal spolu s bylinkářem Josefem Zentrichem.

Později jsem Radku Herzánovou pozval na pouť do Peru a Bolívie, což byla těžká, ale nezapomenutelná krásná pouť plná dobrodružství. Jezdili jsme sami dva a po celou cestu mezi námi nedošlo k sexuálnímu styku. Držel jsem zrovna 40-tidenní očistný celibát, když za mnou do Peru přiletěla. Což se mi později vymstilo tím, že jsem Radku ztratil ze svého nejbližšího okruhu, ovšem narozdíl od jiných, které jsem odmítnul, se po mě nevozila a nemstila se.

Irenka Horková, kterou jsem elegantně odmítl na Tantře, si pro mě o půl roku později přijela na seminář do Vysokých Tater, který dnes ironicky přezdívám Proměna lidí ve vlkodlaky. Vysvětlilo se zde Irenčino orgasmické vzdychání během Tanter. Tichá panička dobrých mravů se totiž umí uvolnit. Během večerního cvičení, kde jsme napodobovali proměnu indiánských šamanů v orla a vlka, vyla tak, že nás málem vyhodili z nájmu prostoru. Jako by byl úplněk, přidali se k ní i všichni psi a vlci Tater a protože byla půlnoc, vesničani to neocenili. Irenka zase neocenila mou nevšímavost a v blízké budoucnosti dala mým duchovním seminářům vale, a narozdíl od Radky s sebou strhla pár lidí. Ale s tím jsem počítal, žádná ženská nesnese dvojí return.

Martina Resová po naší masáži v domě Milana Šrámka na Tantrách 97 po mě vyjela podruhé. Ve stejné situaci, v jaké jsem za chvíli odbyl Irenku, jsem se s Martinkou tantricky spojil. Nehodlal jsem ji ztratit, navíc Milan naši nesexualitu během masáže ocenil neuvěřitelným žárlením a divným chováním. Tak jsem bez váhání naplnil Óm nadsamcovo heslo:

Když někdo žárlí, že jsi s někým spal, tak prosím tě zařiď, aby to byla pravda. Není nic horšího, než sexuální nespravedlnost.

Jaroslav Dobeš
Óm nadsamec vyučuje Tantru