Vzpomínky tantrika třetí jednání

Posted by aura On October 31, 2010 Comments Off


MEMENTO DOBEŠ

aneb STRIPTÝZ ČESKÉ ÚSTAVY

Naši milí čtenáři,

Vzpomínky tantrika sahají na velmi vysoká místa soudnictví
a státních orgánů. A tak spousta lidí si nepřeje slyšet pravdu.
Přes morální a náboženské násilí, které trvá již několik let,
jsme si dovolili vydat tyto texty…. více >>>
.
. . . . . . . . . . . . .

Třetí jednání

PRVNÍ TROJKA

.

Vypadalo to, že náš první sex Martinka brala Mistrovsky. Tedy tantricky. Ač se chovala velmi šťastně, nijak se mě nepokoušela svázat. Její vztah s Milanem Šrámkem nabíral schizofrenních obrátek; od okamžiku, kdy Martinku opustila duše nenarozeného dítěte, zmizelo ze vztahu spontánní štěstí. Na druhou stranu spolu chodili již dlouho, a tak byl čas na další krok.

Martina i se synem se k němu nastěhovala. Velký barák ve vesnické části města ani jí ani synovi nevyhovoval, navíc nebyl vůbec uzpůsoben dítěti. Martina si na synovi velmi zakládala. I mně ve zlatých dobách našeho vztahu jasně řekla:

“Udělám pro tebe cokoliv, pokud to nezkříží synovy potřeby.”

Tento postoj v New Age rozhodně není běžný.

Martinina moderní výchova syna byla obdivovaná kde kým, a tak Milanovo neustálé, velmi upjaté To nedělej, Pozor, ať tam to nerozbiješ, jí bylo proti srsti. Na skalách na Držkové jsme trochu zalezli, probrali organizaci semináře Tantra 98, se kterým mi pomáhala, aby mi ke konci schůzky řekla:

“Chci odejít od Milana. Chová se jako hysterická ženská, potřebuji vedle sebe chlapa.”

Dvojkonzultace jsou vždy ožehavý problém, ale občas se jim nevyhnete. Milan chtěl ten samý týden radu do churavějícího vztahu s Martinou. Říkám mu, musíš se projevit jako chlap. Napovídám mu, že Martina není spokojená sexuálně, a taky mužským zastáním, pocitem opory.

Vzal to jinak. Jak sám rád říkal, pomíchal hrušky s jabkama, a otočil košík naruby… Seřval ji doma jak ožralý dřevorubec, což u intelektuálně něžných typů, jakým byl Milan, nikdy nevyzní dobře.

Martina mi volá, že ji málem nafackoval s tím, že si jako doma dělá pořádek. Takže od něj do hodiny odešla, a měl uklizeno. Což ho nasralo.

Naštvaný Milan Šrámek poslal Martině účet asi na 60 tisíc s tím, že chce půlku peněz, kterou utratil za dobu jejich chození, zpět. Byl to velmi podrobný účet, hleděli jsme oba, Martina i já, na vymáhání peněz za vstupenku na zámek Bojnice, za večeře během randění a tak….

Nevím, jestli tehdy tak moc potřeboval peníze, ale u Martiny si tímto účtem navždy zavřel zadní vrátka, které často zkoušel otevřít. Jezdil dál i na mé akce, ale nereagovala na něj. A tak spolu mluvili až o pár let později, a to díky mě.

Moje nakladatelství BestCeler® ve spolupráci s pražským nakladatelstvím Ivo Železný pořádalo seminář propagující Nostradamovu knihu. My měli na starost program, přednášející a název semináře a Praha zase nájmy a propagaci. Akce v sobotu probíhala v Galerii u Reona (u Karlova mostu) a v neděli se přesunula na Letnou. Poté, co jsem vymyslel název akce Nostradamus Hoří!, rozhodl jsem se, že akce vyvrcholí symbolickým spálením Nostradamovy knihy na protest inkviziční cenzury, se kterou se slavný věštec, astrolog, léčitel potýkal stejně jako jeho kolegové, tedy i já, v dobách minulých i současných. Snažil jsem se udělat velmi kvalitní program a oslovil jsem i Milana Šrámka, jestli nechce přednášet o své astrologické praxi. Dal si podmínku:

“Ano, ale musíš zprostředkovat setkání s Martinou Resovou.”

Líbí se mi velká smíření, takže jsem souhlasil a zavolal Martince, jestli by přijela do cukrárny u Divadla pracujících.

“Přijedu, pokud u toho budeš,” řekla a přijela. Z možnosti na udobření udělal Milan mentální mučírnu. Obviňoval mě, a pak zase Martinu, snad i za to, že když na něj v dětství matka zařvala, tak si cvrnknul do kalhot.

Když jsme s Martinkou odjížděli k ní do bytu, oba jsme hleděli. Já na to, co jsem viděl, a ona na to, že se lidi nemění.

“Už chápeš, proč jsem od něj utekla?” Zeptala se řečnickou otázkou. Bylo to tak nechutné, že jsem to chtěl Martince vynahradit, a tak jsem ji nechal se udělat její nejoblíbenější polohou, která není pro chlapa vůbec jednoduchá. Musíte u ní ležet na zádech, jako žena při misionářské poloze, a ona vás dělá s nohama u sebe jako by byla chlap. Normální muž si připadá dost blbě, ale jednou mi řekla, že je to jediný způsob, jak u ní vyvolat hluboký orgasmus

Když jsem se koncem zimy 1998 vrátil z cesty po Nepálu a Indii, připravil jsem seminář v Přerově. Nejvíce stoupenců jsem měl ve Zlíně a Olomouci, a ti se navzájem nesnášeli. A tak jsem udělal seminář v půli cesty. Přivezl jsem pro každého růženec se 108 kuličkami z  rudrášových, tedy Šivových semínek. Přijel i můj dobrý kamarád Ondřej Zavadil, jemuž bylo devatenáct let. Během pauzy na oběd jsem si s ním chtěl popovídat, vedle mě seděla Martinka a naproti nám Ondřej a mladá soudkyně Eva, která byla o jedenáct let starší než Ondra. Po obědě si mě Ondřej bere stranou a vyděšeně mi říká:

“Járo, já myslel, že jsem na duchovním, netantrickém semináři, ale ta blonďatá paní mě celý oběd osahávala pod stolem!”

Právě tato paní Eva brzy ovlivnila to, proč jsem se s Martinkou, která teď byla sama, bez chlapa, nestal párem, přestože myslím, že jsme k tomu měli skvělé předpoklady.

Tento Přerovský seminář byl “great success” a zakončil jsem ho tím, že mě masírovalo devět ženských naráz, což někteří lidé viděli neradi. Učitelka Diana, vedena známým hanáckým sektářem, z toho zblbla tak, že začala lidi obesílat anonymy, aby na mě přestali chodit.

Brzy se povedlo odhalit autora, a tak soudkyně, jež osahávala Ondru, odeslala můj dopis, v němž jsem vysvětloval, že její anonymy pošlu řediteli školy, ve které pracuje, aby viděl šílenou stránku ženy, jíž svěřuje děti. Dopisy by byly na blázinec, i kdyby je četli fanouškům UFO v Amsterodamu. Dopis sem zakončil tím, že taky můžeme dát soudničku za urážku na cti a poškozování živnosti astrologa. Soudkyně Eva na to pak v práci prdla razítko soudu a byl klid. Anonymy skončily, ale jen na oko. Právě zde koření většina pomluv a pletich z dalších let. Nejvíce se projevily v době Dívčí války, jež začala promítáním filmu Dobeš de Sade na „Plzeňském festivalu“ v létě 2008 a skončila rozpadem hejna zhrzenek ve vzájemných půtkách na jaře 2009.

Martina Resová byla první, kdo mě na anonymy roku 1998 upozornil, což velmi prohloubilo náš vztah. Bylo potřeba přikročit k dalšímu kroku.

V létě 1998 měla premiéru legendární akce Poustevníci a Poutníci. Před rozbřeskem jsem vyrážel k orientačnímu běhu po poustevnách, kde jsem dohlížel na ranní meditace poustevníků. Někdy jsem takto naběhal přes deset kilometrů. Po návratu jsem se chystal na dopolední programy s poutníky, kteří bydleli na horském hotýlku.

Bylo to náročné, ale také hezké. S klasickou jógou mi zde pomáhali ostřílení hatha jogíni Zdenička a Standa Němcovi, a po nich jsem měl program já, odpočatý po ranním běhu z pousteven.

Jednoho rána po návratu z pousteven jsem dostal duchovní vizi, a tak jsem řekl Martince Resové, ať na pokoj zavolá přerovskou Lvici Věru Ehlovou. Ta na tuto chvíli čekala již dlouho, takže byla hned nahá. Martinka nejdříve zírala, ale pak jen řekla:

“A víš, co děláš?”

“Jo”, odpovím a už je nahá taky. Věra ji moc nevyhovovala, ale v budoucnu si milování s některými ženami zamiluje. Pokud jdete na trojku, je strašně důležité, aby se druhá žena vaší partnerce líbila, voněla jí, aby ji přitahovala.

.
Galerie textů hrdinů příběhu:

Jaroslav Dobeš
Óm nadsamec vyučuje Tantru

II. Tantrické kladivo >>>
Martina Resová
Feng Shuej aneb Nespěme si na štěstí >>>

Comments are closed.