Casanova Sútra Epizoda XIII.

Posted by aura On November 21, 2010 Comments Off


MEMENTO DOBEŠ

aneb STRIPTÝZ ČESKÉ ÚSTAVY

Naši milí čtenáři,

Vzpomínky tantrika sahají na velmi vysoká místa soudnictví
a státních orgánů. A tak spousta lidí si nepřeje slyšet pravdu.
Přes morální a náboženské násilí, které trvá již několik let,
jsme si dovolili vydat tyto texty…. více >>>
.
. . . . . . . . . . . . .

XIII. EPIZODA

.

“Naropa učil, jak proměnit vnitřní teplo člověka a jeho chtíč v energii, která jako kamna zahřívá nejen tělo, ale také okolí těla tak, že kolem nahého člověka cvičícího tummo tummo taje sníh. Bílý láma, co kus života prostál na hlavě, měl během tohoto cvičení zemřít.” Vypráví Óm nadsamec. Stojí těsně přede mnou.  Hypnoticky zírá do mých očí. Cítím se divně,  jako bych se právě probral z mrákot. Myslím na dejavú a jemně ho odstrkuji.

“To je hezké, ale proč jsi tak natěsno? Chodíme spolu, nebo co?”

“Chtěl jsem vidět tvou budoucnost, Kelly.”

Řekl mi, snad poprvé, jménem. Pak se rozesmál, posadil se a rozbalil seschlou pizzu, kterou jsme včera koupili ve správní obci této části údolí Spiti, (tedy jestli se ve výšce 3680 metrů nad mořem dá slovo “údolí” použít), v níž se městečko Kaza nalézá.

Podle sváči je mi jasné, že jsme blízko cíle. Óm nadsamec nikdy nechodí do cíle cesty vyčerpaný.

Cíl je počátek nové cesty, nových vztahů, nových příběhů,

a musí být započat s elánem a nadšením.”

Vysvětlil mi ještě v Ladaku. Zatímco jiní cestovatelé poté, co někam přiletí – přijedou – doplují, ihned spěchají do svého nového domova, tak on si nejdřív najde pěknou hospůdku, v ní dobře pojí – popije – pokecá, a teprve až smaže prach z cesty, odpočatý vyráží za místem, kde nově složí hlavu.

Po jídle jsem usnul. Zdálo se mi o tisíci blbostech. Byl jsem přes noc v pyramidě, jezdil jsem na snowboardu v lavině a řval Mahámudra, běhal jsem po nějakém muslimském městě se ztopořeným penisem, co měl trny jak růže. Tisíce divných střípků mě budí, slunce hřeje. Bojím se, jestli v Óm nadsamcově přítomnosti nepadám do nějaké sekty. Třeba mi nenápadně vymývá mozek. Dnes, jak mi koukal z očí do očí, to bylo fakt divný, divný… Dost bylo spirituality. Soustřeď se na svou misi, Kelly! Poroučím si. Žádné emoce, žádné meditace, just business.

Po odpočinku pokračuje chůze. Kellymu vrtá v hlavě sen o snowbordingu v lavině. Bylo to super. Bylo to šílený. Proč jsem řval Mahámudra? Třeba se v tom ukrývá nějaký trik, který zvýšil mé schopnosti snowborďáka.

“Óm nadsamče, co je to Mahámudra?”

“Mahámudra? Mahámudra je v tantře úplně všechno, je její podstatou.”

“No tos mi pomohl. Něco konkrétního tam nemáš?”

Tilopa na stejnou otázku z úst Naropy zazpíval písničku The Ganges Mahámudra, která končí takto:

.

“Když mrdáš, v bdělosti poznání požehnání pohledáš,

když energii vyvážíš, moudře tupost porážíš,

orgasmus k orgasmům do nitra přidáš,

aby tě jednou, svou silou proměnily, aby tvé tělo domů navrátily,

tam zproštěn závazků, v bdělosti poznání požehnání pohledáš.”

.

Moc jsem se nesoustředil. Byl jsem naprosto ohromený faktem, že ten šílenec zpívá!

“Jestli nezemřeli, záříš věčným štěstím tak, jak září měsíc.

Jestli nezemřeli, mládím bujarým přepereš lva.

Jestli nezemřeli, za vodou jsi a všední nahrazuješ Nesmrtelným.

A tak vám já, Tilopa, o ztracené Mahámudře zpívám,

jež mohla by ti říct, jsem tu stále, vždyť i tvé srdce obývám…”

.

Ironicky jsem zatleskal. Dost špatná melodie a text snad dělal Fiftycent, když byl tak sjetej, že musel přežít svou další smrt. Nemělo to hlavu patu.

“No dobrá, chlape, Mahámudra je nejkrásnější pochva, do které jsi kdy vstoupil, či vstoupíš.”

Comments are closed.