Óm nadsamcova životní filosofie v kostce 2.kapitola

Posted by aura On June 29, 2011 Comments Off

….

..

2. Kapitolka          OMRDANÝ MNICH

Klášterní izolace Mnicha, potlačující jednu ze dvojic monády Ypsilonu, má samozřejmě svůj význam. Avšak jako dlouhodobá životní cesta s vizí amputace nežádoucího pólu dvojic monády Y nemůže fungovat, protože Mnich ve snaze „amputovat“ chtíč, závist, nenávist, naráží na nedělitelné napojení těchto „hříšných“ pólů na „pozitivní“ pól dané dvojice monády Ypsilonu, tedy na neoddělitelnou propojenost dvojic typu chtíč-morálka, sobectví-soucit, krása-ošklivost, štěstí-mizérie…

Potlačí-li asketa sobectví, ale zároveň si zachová soucit, je jisté, že tento soucit udrží sobectví při životě. Stejné je to s morálkou, která oživí potlačený chtíč, s krásou… Proto Valentín z doby raného křesťanství radíval po zvládnutí tradiční duchovní maturity, které se dosahovalo tradiční askezí, modlitbou atd., po přechodu na duchovní Univerzitu osvobodit monády Ypsilonu přesně tak, jak to o stovky let později učil Aleister Crowley:

Dělej, co chceš, je nejvyšší duchovní zákon.

Důkazem, že tradiční předmaturitní duchovní techniky na univerzitní úrovni nefungují, je také zakladatel křesťanského mnišství,  Svatý Antonín Egyptský. Nikoliv proto, že ho i po šedesáti letech poustevničení dokázala svést z cesty skupinka koupajících se dívek, ale proto, že se díky svému odříkání stal patronem, k němuž se modlili a modlí věřící, kteří při sexu chytnou syfilis, kapelu a další pohlavní choroby. Není to jen ironie osudu, ale zároveň jde o dodatečnou harmonizaci poustevníkovy monády Ypsilonu.

Řečeno lidově: „Kdyby poustevník nedržel celibát, nikdy by nepotkal syfilis“, protože ta v jeho době neexistovala. Přitom na filosofa Nietzscheho (jedna, možná dvě sexuální partnerky za celý život), malíře Gauguina (tuny sexuálních partnerek), jež nám syfilis zabila, lidé vzpomínají různě, ale rozhodně ne pro jejich pohlavní chorobu.

Co na to náš dnešní host Expedice Spiritual Trekking na Nanga Parbat, Mr. William Burroughs?

Přemýšlejte o dějinách nemocí: jsou staré jako sám život. Jakmile se něco nového zrodí, čeká tu cosi, co je nakazí… Jak, kdy a kde se objevila malárie? Říká se, že AIDS je prostou odchylkou viru visna, který se přirozeně vyskytuje u ovcí, a je pro ně vždy smrtelný. (Páni, to si ti ovčáci už zase užívali?) Taky se říká, že syfilis způsobil nějaký vesnický blázen, který opíchal lamu… Nejnebezpečnější z venerických chorob je opuch čurákovitý. Není to žádný nádor – to pozor! – jenom přerostlý čurák, který nechce přestat růst. Jeho pach, vlhký, hnilobný a dusivý, připomíná cosi, co po staletí drželi pod skleněným zvonem. Čurák už třeba měří metr, oběť se na něj zoufale dívá a vidí, jak ze štěrbiny v jeho žaludu neustále ukapává maz, jak čurák stále roste a jak jím pulsuje úpěnlivá žádost: Hoň mě! Hoň mě! Hoň mě! …

Guru Jára dočetl ukázku z Burroughsovy knihy Ohyzdný duch a čekal – určitě ne na potlesk. I když mně se skutečně chtělo tleskat, to bych na duchovním semináři nečekal. Bravo, Óm nadsamče!

Jak sváděli toho poustevníka? Přeruší trapné ticho zvědavá dívka.

Jednoduše. Koupaly se před ním jak nudistky a on, když po šedesáti letech celibátu uviděl nahé dívky, vykašlal se na poustevnu, odjel s nimi do města, kde spolu žili šťastně až do smrti. A pokud nezemřeli, milují se tam dodnes.

Guru Jára udělal zámlku, a pak oznámil zvrat ve vcelku jasném příběhu.

Vlastně spolu nežili. Nejhezčí a nejbohatší z nich, královna, starce poustevníka vyplašila předčasnou nabídkou svatby, a tak hned poté, co královna Svatému Antonínovi řekla

Ožeň se. Vezmi si mě za manželku, učiním tě šťastným!

…bylo po vztahu.

Antonín se pokřižoval Kyrie Eleison a začal rychle mizet.

Útěk před svatbou zhrzí i hodné vesnické dívky, natož pak královnu s tělem modelky. Začala krutá rozchodová bitva. Ženštiny se proměnily v ďáblíky a Antoníčka cupovaly, jak to šlo. I místní arcibiskup psal o těch rozchodových hrůzách. Hejnem krásek lynčovaného Antoníčka zachránil až Ježíš, který mu i s archandělem Michaelem v mužném zjevení přišel na pomoc.

•  Obr. 3    Astrofocus®       Antonín a Syfilis©JD, 2011

Nejen móda a historie se vrací. V tomto světě se opakuje vše, i trable svatého. Fotografie dvou usmívajících se žen, která uvádí dnes již legendární Vzpomínky Tantrika, byla pořízena v pravoslavném klášteře „Kyrie Eleison“ při odjezdu k hrobu Svatého Antoníčka. Mnich a tabule z tohoto kláštera viz dole. Klášter samotný, s pozadím tradiční jihofrancouzské scenérie se skalami, je v horní části koláže, jejíž dominantou je kostel, místo posledního odpočinku poustevníka Svatého Antoníčka Egyptského (ostatky jsou v truhle dole).

Během hodinové jízdy z kláštera do kostela s hrobem světce Óm nadsamec fotil Hanu Pavlíčkovou jako výhru, že byla v noci ze všech tří milenek nejlepší v kuřbě. Oslavné foto dominuje levé části koláže. Orální sex ovšem nebyl hlavním důvodem, proč si Óm nadsamec Hanku Pavlíčkovou držel jako jednu z hlavních milenek přes osm let. Tím hlavním důvodem byla neuvěřitelná schopnost Hany Pavlíčkové přivodit vaginální orgasmus dalším milenkám Óm nadsamce, který byl za tuto její schopnost, jež mu šetřila síly, schopen u ní přehlédnout cokoliv.

Pokorná pouť k hrobu Svatého Antoníčka padla na úrodnou půdu, syfilis nikdo nedostal. Avšak před kostelem se mi v podvečer Guru Jára svěřil s mrazivou vizí archanděla Michaela,  kterou u hrobu poustevníka měl, a ve které ho dvě spolunocležnice z fotografie v rohu promění v Óm nadsamce.

A to po rozchodu skutečně udělaly. A stejně jako Antoníčkova sexy královna spustily takovou vřavu ďáblic, že z toho přecházel zrak i všem českým médiím (k vidění zde>>> Bowling Media). Světlo do reje vneslo až další zjevení archanděla Michaela, ve kterém nás vyzval k předčasnému zveřejnění soukromého archívu textů a především dokumentačních fotografií Guru Járy, jež vyšly a vycházejí pod názvem Vzpomínky Tantrika (k přečtení zde >>>).

♣  Zdroj Archív Guru Járy, uvolněný v rámci edice Vzpomínek tantrika. Tato edice vychází výhradně pro urovnání nepřesností zveřejněných vzpomínek Hany Pavlíčkové, Veroniky Jirsíkové atd… na intimní život s Óm nadsamcem.

Cesta z náruče žen zpět do samoty pouště přivede Svatého Antoníčka na poustevnu kolegy Pavla z Théb, a právě zde se po mnoha staletích zopakuje poustevníkův příběh se svůdnou královnou – během Spiritual Trekkingu 1999 svede tamního mnicha-poustevníka jedna velmi krásná poutnice.

Dvacet let prý neviděl ženu. Nejdřív ji považoval za Ducha svatého, a pak, až jeho vášeň opustila tělo, uviděl v krásné cizince zjevení ďábla. Nejdřív jsme nechápali, když jsme z údolí viděli, jak dva chlapi vlečou z mnichovy poustevny naší spolupoutnici, ale když se o všem při zpovědi dověděl představený kláštera, bylo jasno. V klášteře začal dlouhodobý poprask, jenž vyvrcholil omezením pobytu cizinců.

Avšak opět marná snaha.

A tak, když o dva roky později jiná poutnice Spiritual Trekkingu 2001 přefikla mnicha přímo v kostele, bylo rozhodnuto o vystěhování mnichů.

Co k tomu říct? Ženy měly v klášteře ubytování stovky metrů od mužských ubikací, nebylo v mých silách uhlídat počestnost arabských mnichů. Vedení kláštera do budoucna podobným excesům zabránilo přestěhováním mnichů z kláštera do nových budov, pryč z dosahu turistů a hlavně turistek.

Ironií osudu je, že nové budovy pro mnichy stojí přímo v místě incidentu svedeného řeholníka z roku 1999.

V karmelitánském klášteře je mnich, je to fakt hezoun. Toužím po něm již půl roku. Chci si s ním zamrdat.

Zajdeme ke zpovědi, vzrušíme ho postelovými historkami, a pak mu nabídneme dírku a důkladně ho vypumpujeme.“

„Zpověď, která svádí kněze, je dobrý nápad,“ odpověděla jsem.

„Ale nechápu, v čem je soulož s mnichem jiná než soulož s normálním chlapem?“

„Správně, technicky v tom není rozdílu, ale na kněžském celibátu lpí náboženské uctívání celé Evropy!“

Tak jsme se ohodily a vyrazily do zpovědnice.

Krásný farář nás pokládal ve zpovědnici za dvě zbožné kajícnice.

Clairvilová to uměla.

Ubohý kněz byl hned v ohni.

Pak jsem se do něj pustila já.

„Oh, můj otče, mějte se mnou slitování, musím se vám vyznat ze strašných hříchů.“

„Odvahu, mé dítě. Bůh je dobrý a milosrdný. Co se stalo?“ ….

Bílá a plná prsa, která jsem mu obratně ukázala, vlhké oči a touha, která ho měla přesvědčit o mé nadrženosti, účinkovaly...

Navlhčila jazykem mnichův nestvůrný žalud a moje stydké pysky. Pak mi strčila ruku pod zadnici, aby ji přiblížila tomu hromotlukovi, a druhou zaváděla mohutný stožár do mé přední dírky. Krásný farář, povzbuzený prvními úspěchy milovníka, sevřel mne vší silou kolem boků, avšak než pronikl dovnitř, pořádně se zpotil a u huby mu naběhla pěna. Pak byl konečně ve mně…

Slasti a neřesti Markýze de Sade jsou další ukázkou věčného příběhu lidstva, příběhu marných pokusů oddělit od sebe nerozdělitelné dvojice Ypsilonu dobro – zlo, chtíč – svědomí, sobectví – lásku, harmonii – svár, Mnicha – Valentína … v nás lidech a také v událostech ve světě kolem nás.

Bipolarita monády Ypsilonu v jednom těle, v jedné události, je transformovatelná výhradně jejím přijetím a plným prožitím, tak jak to učil Valentín, Crowley a nebo Guru Anahdán (viz kniha Casanova Sútra).

•  Obr 4.    Astrofocus®       Stará vrána nerezaví©JD, 2011

Stará vrána ásana.  JUDr. Eva Bučková cvičí na jídelním stole vagínu zvýrazňující ásanu, aby Óm nadsamci u večeře zvýšila apetit na romantický sado-maso večírek ve třech. Po intenzivním, 7-letém mileneckém vztahu podobné zpestření v posteli doporučuji všem; též doporučuji variantu Staré vrány, ásanu Mladá vrána, jež je sice těžší, protože se u ní kolena nezapírají o lokty (k vidění zde >>> Poetrie 905), ale zato vyšpulí zadeček či pochvu tak, jako žádná jiná.

Na pozadí za JUDr. Evou Bučkovou vidíme krvavý západ slunce nad Atlantikem věštící, že obě tantrické družky od Óm nadsamce dostanou co proto. Trojka proběhla během Spiritual Trekkingu Portugalsko 2005.

Na kraji koláže vidíte dveře do ženských ubikací v klášteře Svatého Pavla v egyptské poušti, jež stojí na místě, kde ho navštívil poustevník Svatý Antoníček. V této klášterní ubytovně  JUDr. Eva Bučková bydlela spolu s dalšími 12 Češkami během Spiritual Trekkingu Egypt 1999.

Obraz v pozadí, zachycující setkání poustevníků Antonína a Pavla, jenž se natahuje pro chleba, který mu dle legendy na poustevnu pravidelně přinášely vrány, pochází z francouzského kostela, v němž jsou uchovány ostatky svatého Antoníčka. Do Francie byly ostatky poustevníka převezeny až posmrtně, aby zde, v kostele Saint-Antoine-en-Dauphiné, zázračně uzdravovaly duše z černých hodinek a těla z posednutí ďáblem, syfilidou či jinou pohlavní nemocí.

(Tradiční pomoc Svatého Antoníčka při hledání zapomenutých klíčů a jiných předmětů ovšem neevokuje tohoto poustevníka, nýbrž Antoníčka z Padovy).

Stará vrána nerezaví

„Pravidelným, nenáročným cvičením lehčí vrány si udrží mladé tělo i důchodci. Mladost těla totiž spočívá v pružnosti zápěstí.“  Radíval Šivanandův osobní student, thajský Guru Chod.

♣  Zdroj Archív Guru Járy, uvolněný v rámci edice Vzpomínek tantrika. Tato edice vychází výhradně pro urovnání nepřesností zveřejněných vzpomínek Hany Pavlíčkové, Veroniky Jirsíkové atd… na intimní život s Óm nadsamcem.

..

Pokračování zde>>

..> .

Comments are closed.