De Sade Sútra 4. předpremiéra

Posted by aura On October 29, 2011 Comments Off

.

Pátá předpremiéra De Sade Sútry se bude konat při příležitosti 15. výročí Spiritual Trekkingu s Guru Járou (9.11.2011).

Fanoušky De Sade Sútry upozorňujeme na anketu, ve které můžete přes editora ovlivnit poměr témat v připravované knize: od tvrdého De Sade sexu přes vztahové typy a zápletky, tantru, cestování, osobní růst až po nejortodoxnější mnišské duchovno s půsty a celibátem.

ANKETU NALEZNETE NA TÉTO STRANĚ V PRAVÉM ČERNÉM SLOUPCI (SIDEBAR) VEDLE TEXTU:

Díly, jež se ankety účastní, si můžete přečíst zde:

1. Guru Jára řádí v Olomouci »»»

2. Anální Pentagram »»»

3. Hádkobazar ojetých vztahů »»»

4. Švédská trojka na švédském stole »»»

5. Kterak naučit partnera aportovati »»»

Kniha De Sade Sútra volně navazuje na předcházející tantrický román Guru Járy Casanova Sútra, který naleznete v knihkupectvích, knihovnách a nebo si jej můžete objednat online zde»

Kde chcete vyhodit? Pojedu Olomoucí přes Myší díru… ptá se Guru Jára stopařů.

Zastavíte nám na příštím odpočívadle? Máme tam sraz s kámošem.

Ok, zastavit na příštím odpočívadle.

Zvuk blinkru, matná vize usmívajícího se Houdiniho v kamionu a závan podivné vůně z doteku Martininy ruky, která přiložila šátek na jeho tvář… Poslední, co si Guru Jára pamatoval.

Když se probral, třeštila mu hlava a nemohl se hýbat. Seděl svázaný na židli a bolestně se rozkoukával v příšeří chladného sklepa.

Vždycky jsem se chtěl podívat do vinného sklípku. Doufám, že ty taky. Promluvil na něj známý hlas.

Houdini?

Ze šera se vynořila postava se skleničkou červeného v ruce. To je ale náhodička, že jo? Vidíš, jak je ten svět malý.

Co to má znamenat?

Houdini namísto odpovědi usrknul vína a znalecky sledoval jeho ocas.

Co ode mne chceš?

Mohli ho dosladit, ale neudělali to, protože správná trpkost je to, co se u vína cení. Stejné je to s tvou situací. Připadá ti trpká, ale nakonec zbude jen dobrodružná vzpomínka.

Proč mě tu držíš? Kde jsou ti stopaři?

Stopaři? Ti už si zřejmě pořádně užívají své odměny. Až je uvidím na příštích orgiích, můžu je od tebe pozdravovat. Chceš?

Bastardi… ulevil si Guru Jára.

Nerozčiluj se, pokud mi pomůžeš, můžeš být za pár hodin doma.

Pomůžeš?!

Prodej mi modlitební mlýnek jezuity Cacelly a já tě nechám jít. Nemám v úmyslu ti ublížit, už proto, žes mi pomohl v té Ostravě.

Kdybych věděl, co jsi zač, ještě tě podržím, aby ti ultra z Baníku vysvětlili, že nejsi žádný Copperfield, ale podvodník a hajzlík.

To se může stát každému, že prošuká magické síly a že radnice pak nezmizí … uchechtl se Houdini při vzpomínce na ostravské faux pas.

Nebuď přecitlivělý. Já ten mlýnek prostě potřebuju.

Nemám mlýnek žádného jezuity.

Ale máš. Možná to ani nevíš, ale určitě ho máš. Neobtěžoval bych tě a dávno bych si ho u tebe našel, kdybys jako každý řádný člověk bydlel na jednom místě. Ale tucet tvých základen po celé zemi mi hledání komplikuje, a proto potřebuju tvoji pomoc.

Guru Jára má mezi vzácnými duchovními předměty dokonce křížek s vlasem Ježíše Krista, scarabea z faraónské hrobky, ale marně v hlavě mezi svými modlitebními mani-mlýnky hledá mlýnek jezuity. Tato prázdnota trvá jen do chvíle, než mu Houdini přesně popíše starý tibetský mlýnek mani, který dostal od jednoho ze svých studentů s tím, že mlýnek před mnoha lety z Tibetu přivezl známý jeho dědy. Guru Jára se v mžiku snaží na mlýnek zapomenout, nezná Houdiniho míru telepatických schopností a nerad by mu prozradil, kde jej přechovává.

Nevím o tom, že by jezuiti používali modlitební mlýnky. Jó, bič na sebemrskání, růženec, bibli, to jo, ale mlýnek… odvádí Guru Jára pozornost.

Houdini usrkne vína a bez čekání na vinný ocas začne vyprávět: Jezuita Cacella byl se svým řádovým kolegou vyslán do Tibetu, aby našel Šambalu a získal v ní pomoc v třicetileté válce s protestanty. Šambalu skutečně našel, ale v té době už konvertoval k lámaismu a své tajemství těsně před smrtí svěřil do nitra tří modlitebních mlýnků.

Guru Jára poslouchal se zatajeným dechem, protože legenda o jezuitském mnichovi zmizelém v Tibetu patřila k hitům New Age. Pak se zeptal: A ty myslíš, že jeden z nich mám já?

Nemyslím, vím to.

Jak bych se k němu dostal?

Když Maova vojska zabrala starý Tibet, zavládl zde na několik let podivný klid bezvládí, klid, kterého mohli využívat cestovatelé a stavitelé ze spřátelených komoušských zemí. Během tohoto období, které skončilo tibetským odbojem ve spolupráci se CIA a následným útěkem dalajlámy do Indie, jeden z vašich komančů koupil od lámy, který načerno rozprodával klášter, aby měl na emigraci, jeden ze tří mlýnků jezuity Cacelly a přivezl si jej jako suvenýr za železnou oponu komunistické Evropy, čímž jej na desetiletí pohřbil.

Houdini, přece bys nevěřil na Šambalu. I kdybych takový mlýnek měl, nebude mít víc než sběratelskou hodnotu, v Nepálu určitě koupíš takové mlýnky na každém rohu.

Napadlo tě někdy nějaký mlýnek otevřít?

Modlitební texty uvnitř mlýnku mani by se neměly rušit, modlitby či mantry pak ztrácejí na síle… radí Guru Jára Houdinimu.

Modlitby? K čemu modlitby, když máš klíč ke království nebeskému hned teď, tady na zemi?

Guru Jára se trpělivě pousmál a řekl to, co už říkal mnoha nadšeným milovníkům knih Lobsanga Rampy: Šambala je krásná legenda, ale zkušenosti z dnešní doby tuto cestu ukazují jako slepou.

Tím líp pro náš obchod.

Prodej mi jezuitův mlýnek, ať můžeme obnovit naše přátelské vztahy.

Houdini, lidi jako ty si myslí, že si za prachy můžou koupit, co si umanou, ale v duchovnu tvoje prachy neplatí.

Je mi jasné, že nejsi typ, co by mlýnek prodal, a proto ti nabízím, že tě za něj naučím přesouvat hmotné věci do čtvrtého rozměru.

No, tak to je fakt odměna! Jak jsem mohl vidět u ostravské radnice, sám bys potřeboval učitele.

Radnice byl omyl, řekl Houdini podrážděně, dopil víno a nechal ve své dlani zmizet skleničku. Pak si šel pro koštér a nasál do něj víno. To je ale věcička… pochvaloval si u demižonu vinařský nástroj.

Guru Jára mezitím přemýšlí o tom, že jeden předmět určitě nestojí za toto trápení, i kdyby mu za něj nedal nic. Ale to, co všechno byl Houdini pro tibetský mlýnek schopen udělat, v něm vzbuzovalo tušení, že by udělal strašnou chybu.

Kde jsou ty zbylé dva mlýnky?

Jeden mají nejspíš Tibeťani. A poslední mlýnek v sedmdesátých letech získal Serpent. Zabil kvůli němu přes deset lidí.

Ten masový vrah? Viděl jsem o něm film. On pořád žije?

Ano, nedávno ho propustili z indického vězení. Žije teď ve Francii jako hvězda, ale vím, že se chystá do Nepálu, chce si tam ten svůj mlýnek vyzvednout a použít.

Houdini, pokud si to pamatuju správně, tak Nepál je jediná země, kde jeho vraždy nebyly promlčené, takže by ho tam čekal trest smrti. Byl by blázen, kdyby tam jezdil.

Určitě tam pojede a až získá mlýnek, pokusí se vstoupit do Kuberova templu a… Houdini se zarazil… Odložil koštér i s vínem, které z něj vytékalo, a rázně přikročil k židli s Guru Járou. Prodej mi mlýnek jezuity Cacelly, musím Serpenta předběhnout.

Hele, Houdini, pusť mě, omluv se, zavolej mi za týden nebo dva a můžem někde u piva prodebatovat, jestli mám nebo nemám jezuitův mlýnek, a pak třeba i jeho případný prodej.

Špatná odpověď! Jsi vůl. Teď tu zkysneš na tak dlouho, než si ho najdu sám.

Houdini, tak to jsem zvědavý, jak to uděláš, nemůžeš u mě najít něco, co nemám.

Neříkej mi pořád Houdini, nemám to rád.

Houdini vyčaroval zpět skleničku a položil ji na zem. Pak přistoupil zezadu ke Guru Járovi a řekl: Poslední možnost na rychlé rozuzlení našeho kšeftu.

Ticho sklípku trvá napjatě dlouho. Nakonec ho přeruší Houdiniho hlas: Ticho je špatná odpověď. Podívej: až mlýnek najdu, nechám ti na místě pět tisíc dolarů. Jo, a pokud bys do té doby měl hlad nebo žízeň, užij si neomezeného množství skvělého vína. Ale pozor, po bílém tam vzadu trnou zuby!

Jak můžu chlastat, když jsem svázaný?

Jsi spoutaný tak, aby se ti za hodinu či dvě podařilo rozvázat, tak se snaž. Naopak se nesnaž utéct ven. Sklípek je pro podobné snahy zabezpečený, zbytečně by ses unavil nebo zranil. Radši si v klidu zamedituj nad skleničkou vína a až náš obchod zrealizuju, obě vrata se otevřou a ty můžeš vyrazit za těma svýma utrápenýma ženskýma v domácnosti hrát si na gurua.

„Hrát si na guru“ zaznělo odkudsi zdáli několikrát, protože látka s chemikálií opět brala Guru Járovi realitu.

Všechno, co Houdini slíbil, taky dodržel. Vrata se jedné noci otevřela. Nikde nikdo. Mé auto stálo opodál. Hned jsem vyrazil do zlínského Kitaku pro tibetský mlýnek, ale namísto něj jsem našel 5000 dolarů. Obrovská částka za malé tibetské mani mě ujistila, že něco na šíleném příběhu o Šambale musí být pravda, ovšem na zjišťování této pravdy bylo pozdě.

Ve svém zlínském meditačním centru ve druhém patře tzv. Záložny jsem zůstal celý další den. Dával jsem si dohromady vyhublé tělo a zmatenou hlavu, která nemohla uvěřit, že ve tmě sklípku uběhly celé dva týdny. Během dne jsem se nenápadně v sousedních kancelářích snažil vyzvědět, jestli někdo neviděl Houdiniho. Ale ani pohřební služba, ani šéf budovy Zdeňa Kolek, ani nikdo další si ničeho nápadného nevšimli. Neúspěch pátrání umocnila neplánovaná konzultace v kanceláři obchodnice Heleny Zavadilové o tom, na kterou vysokou má jít její dcera a jestli přesun jejich sportovního obchodu do nákupního centra na Jižňácích bude finančně úspěšný. Ne že bych Heleně nepomohl rád – koneckonců spolu se svou sestrou ze Šumperska je historicky první majitelkou Astrofocusu, astrologické techniky, kterou poslední rok vyvíjím. Ale dnes mám v hlavě úplně jiné starosti.

Tak jsem si v šivasáně skřípnul krk, hlásí mi Zdeňa Kolek, který se u mě stavil na pokec. Tento pokrokový chlapík pravidelně cvičící klasiku hathajógy, stoj na hlavě, viditelně narazil na projevy stárnutí těla.

Zatímco mu léčitelsky ošetřuji krk, zaskočí mě větou: Chlapi z pohřebky si tak trochu stěžovali, že ty tvoje konzultace minulý týden byly strašně hlučné. To víš, měli tam zrovna klienty…

Cože? Minulý týden?

No, tuším ve čtvrtek.

Aha. Dík za info, něco s tím udělám. Odpovím, jako bych tu minulý čtvrtek byl já sám, a zároveň je mi jasné, kdy Houdini získal mani jezuity Cacelly.

Zajedeš se mnou do Holandska? …zeptá se mě odcházející Zdeněk ve dveřích.

Proč ne? Co tam budeme dělat? Na trávu?

Ale ne, mám tam jednání s investory o přestavbě téhle staré budovy v moderní nákupní centrum, je to pro mě dost důležité, tak bych rád ohlídal astrologické začátky všech jednání.

Jasně, pojedu, laptop vezmu.

Když se za sympatickým Zdeňkem zavřely dveře, najedl jsem se a začal jsem pátrat po informacích o jezuitských mniších, které jejich generál poslal do Tibetu hledat Šambalu, protože ji považoval za tajemné křesťanské království krále a kněze Jana.

Krátce poté, co jezuita Andradé prozkoumal oblast posvátné hory Kailáš a postavil v sídle místních vládců katolický kostel, vyrazili z jihu přes Bhútán do Tibetu jeho kolegové z jezuitského řádu, Cabrall a Cacella.

Misi zbrzdil král Bhútánu, který chtěl, aby v jeho zemi zůstali a postavili tam katolický kostel podle vzoru kostela pod horou Kailáš. Jezuité byli velcí misionáři, ale zrovna teď se jim katolizaci nakloněný král nehodil. Měli v merku daleko vyšší cíl než obracet zaběhlé ovečky na víru. Měli tu čest jako první navštívit Šambalu. Tuto návštěvu si představovali jako návrat potomků Adama a Evy, vyhnaných z ráje zpět do rajského Edenu.

Tato vize vede žíznivějšího jezuitu Štěpána Cacellu k zoufalému pokusu o útěk ze dvora bhútánského krále do neprobádaných pustin Tibetu, aby po dvaceti dnech těžkého trekkingu dorazil do tibetské metropole Žigace. Město na spojnici mezi Káthmándú a Lhasou, nad nímž se tyčí klášter Tašilungpo, sídlo pančen-lámů, se stalo Cacellovým domovem až do konce jeho života. Stále více propadá tibetskému mysticismu, až nakonec vstoupí do tibetského kláštera, gompy, a cvičí zde mezi lámy duchovní cvičení, která v jeskynní poustevně poblíž kláštera Montserrat přivedla Ignáce z Loyoly k založení jezuitského řádu. Tato cvičení Cacella praktikoval po celý život. Ráno jejich temnou variantu a večer tu plnou Boží radosti. Teď ale s pomocí lámů v Žigace spojí obě varianty v cvičení jediné, což mu dodalo zcela tibetskou podobu, známou jako dvě tváře božstev – laskavé a hněvivé.

…v pondělí medituj nad svými špatnými činy a rozpusť je ve vědomí o jejich pomíjivosti, jako by i tvé hříchy byly součástí Božího světla.

V úterý medituj na smrt a umírání a nechej v tomto prožitku umřít i vše krásné na tomto světě, abys po smrti krásy tohoto světa vše mrtvé – tedy i sebe, smrt a to, co na tomto světě považuješ za krásné – zase oživil do Boží nádhery, pak to opět nechej umřít, a pak to opět oživ…

Lámové Cacellovi za duchovní metamorfózu slíbili doprovod do Šambaly, ale jeho souputník a kamarád Cabrall, který byl mezitím propuštěn z Bhútánu a který přispěchal do Tibetu, aby s Cacellou oslavil Boží hod vánoční léta páně 1627, byl zděšen.

Štěpáne! Za to, co děláš, budeš zatracen na věky věků. Skončíš v pekelném ohni hned poté, co tě generál nechá popravit za zradu řádu.

Dál se legendy tříští, ale většina se shoduje v názoru, že se Cabrall přidal ke Cacellovým lámům učitelům, ale nezaznamenal příliš velké duchovní pokroky, a tak se jejich cesty navzájem vzdálily. Když se v roce 1630 již zasvěcený Cacella vydal s karavanou do Šambaly, domluvil se s Cabrallem, že ten jezuitům oznámí jeho úmrtí. Cabrall tak učinil a o dva roky později, když jezuité jeho neúspěšnou misi hledání Šambaly zrušili, opustil Žigace navždy. Údajně ve stejných dnech, ve kterých Cabrall opustil území Tibetu, Cacella konečně vstupil do legendární Šambaly…

Je opravdu možné, že Cacella uskutečnil přísně zakázaný písemný záznam cesty do Šambaly?

Pokud ano, pak by nitro modlitebního mlýnku mani, určené papírkům s texty pro modlitby, bylo tou nejlepší skrýší!

Při představě, jakou cennost jsem v této velké místnosti po celou tu dobu měl a o co jsem přišel, se mi zamotá hlava. Abych se hodil zpátky do klidu, jdu na meditační rohožku a zkouším si Cacellovu meditaci pro středu:

… Nejdříve si postupně představuji největší bolesti svého života, zub, rozchod, pád ze skály na zem, úmrtí… až mám bolestí deset, spojuji je v jeden pocit, v jednu vizi, a nakonec vše umocním do nepředstavitelných rozměrů utrpení, kterému dávám vizi pekla. Do tohoto pekla pak postupně nechávám jako jednotlivé paprsky vstupovat deset nejhezčích okamžiků svého života, láska, splynutí, objetí, výhra, přátelství… konkrétní okamžiky vstupují do pekla, kde vše ozařují světlem a nakonec peklo proměňují ve slunce Boží slávy…

Zazvoní telefon. Prý jestli bych nepřijel do Olomouce už den před přednáškou. Proč ne? Trocha rozptýlení se zrovna teď hodí, odpovím a vyrazím.

Do sídelního města moravských arcibiskupů jedu přes Kroměříž, abych se na chvíli prošel tamním zámeckým parkem, plným zvířat a obrovských stromů. Čerstvý vzduch po dvou týdnech strávených ve sklepě potřebuji ze všeho nejvíc.

Do olomoucké čajovny U Bílého slona vstupuji těsně před zavíračkou. Její majitelka Hanka Pokorná působí, jako by spěchala.

Šup, šup, už jdi! …popožene Renatku Adamcovou z obsluhy a zamkne za ní čajovnu. Pak si důležitě stoupne do mé těsné blízkosti a prohlásí: Guru Járo, chtěla bych být tvou osobní žačkou.

Ale, Hani, vždyť už u mě studuješ dlouho…

Já nechci být jen studentkou seminářů, chci být oddanou žačkou gurua.

Aha… vydechl jsem.

Nedokázal jsem jí říci, že pro tento typ tradičního vztahu guru-čela, mám velmi omezená místa, na která jsou kladeny takové nároky, jež vdaná podnikatelka a matka dvou malých dětí může zvládnout jen za pomoci všech svatých.

Hana zřejmě vycítila mé zaváhání a začala mě přesvědčovat: Víš, obdivuji, že to, co učíš, žiješ. Tvá nauka je živá, tvoji žáci rostou, nejsi jako ti guruové z paneláku…

Co?

No ne, o víkendu přijel Mazánek z Doteku, ověšený třema vysokoškolačkama, a choval se, jak kdyby právě to z něj dělalo velkého tantrika. Všichni jsou stejní, ale ty to jsi opravdovej a já chci být tvou žačkou.

Hanka vypadala skutečně odhodlaně. Dobře jsem věděl, že plné nasazení hory přenáší, tak jsem jí odpověděl: No, když budeš vytrvalá a pilná, tak to zvládneme.

Úžasné! Zazářily jí oči. A teď pojď dozadu, mám pro tebe překvapení.

V romantické zadní části čajovny U Bílého slona svíčky osvěcovaly dvě hezké ženy ve spodním prádle. Hanka rychle shodila oděv a v narůžovělém luxusním prádýlku se přidala.

Ženy mě uvelebily na připravené lože u zdi a začaly tančit – břišní tance. Když jsem si v pohybech tance všimnul, že Romana Jedličková má na sobě své nejlepší kalhotky, pochopil jsem, že to vše v rámci boje o pokračování našeho vztahu iniciovala ona. Vskutku dobrý tah, dobrá strategie, ocenil jsem. Pořádná čtverka rozhodně umí udržet chlapa ve vztahu.

Překvápko to bylo. Tři svlečené ženy, já ve slipech, břišní tance, vlnící se boky slušných měšťanek ovívané batikovanými šátky v jejich rukách – ano, přiznávám, byl jsem trochu vykulený, ale rozhodně méně než třetí z tanečnic, Lubica Přichystalová, v prsou a temperamentu jihem Slovenska velmi obdařená studentka mých seminářů, která zjevně zakončení návštěvy za kamarádkami v čajovně plánovala jinak. Ovšem tantrický tanec i ji rychle rozpumpoval.

Druhý chod speciálního menu čajovny U Bílého slona byl ještě lepší než první. Jen co Hanka vymění harémové skladby Natacha Atlas za meditační hudbu duchovních zvonečků, dámy uléhají na improvizované lože za mnou.

Afrodiziaky nasáté olejíčky, vůně nejlepších vonných tyčinek, jaké se zde v čajovně prodávají a šest zkušených, životem protřelých ženských dlaní mi dává přesně to, co jsem potřeboval na své opotřebování z poustevny ve vinném sklípku.

Abych přestal přemýšlet nad tím, co asi minulý čtvrtek Houdini vyváděl v mé zlínské kanceláři, začnu hrát svou oblíbenou hru SEXESO. Je jednoduchá. Hráč na tahu během hromadné masáže, tantry či sexu skrze pocity těla zkouší uhodnout, které dvě dlaně patří té které osahávající osobě. Dá se hrát už ve třech, ale napínavější je to ve čtyřech a více hráčích.

Poznávám Lubicu s jednou rukou na mém zadku a s druhou na stehně, a tak vedu nad holkama jedna nula. Pak udělám zbytečnou chybu, když zaměním drobnou Hančinu ruku na mých koulích s Romaninými dlouhými prstíky. Vůbec mě nenapadlo, že by si Romana pozorně nestřežila nejintimnější zóny mého těla. No, ukázala se stará pravda, že SEXESO nejde hrát hlavou – budiž, je to jedna jedna… Hraji dál a přemýšlím nad tím, že pokud Romana pustila Hanku k mým koulím, bude to čtverka jako řemen.

V době přičleňování Česka do Evropské unie vláda často apelovala na občany, aby se osobním příkladem zapojili do procesu integrace Evropy. Jako tantrik s politickou zodpovědností jsem se neptal, co pro mě dělá má země, ale přemýšlel jsem nad tím, co mohu pro svou zemi udělat já.

A pak jsem jednoho dne uslyšel ministrovu větu o tom, že kvůli své dokonalé vyváženosti kapitalismu se sociálním státem je naším vzorem Švédsko, a tak jsem na to přišel. Ve svém politickém uvědomění jsem začal pravidelně pořádat švédskou trojku na švédském stole. Byla to nádhera. Dokonalost sama, ale dnes, poté, co jsem poznal desítky švédských žen, už nejsem tak politicky angažovaný doprava a začínám mít slabost pro levicovější kubánskou čtverku s jídlem mimo souložiště.

Ve čtverce je důraz na spokojenost všech lidí daleko větší než ve trojce, protože zde, na rozdíl od trojky, nikdy nikdo není sám. Proč zrovna kubánská čtverka? Líbí se mi na ní, že na rozdíl od jiných čtverek je v ní jeden doutník s devíti popelníky. Ale samozřejmě, že někomu více vyhovuje třeba velmi soudružská severokorejská čtverka, se třemi doutníky a třemi – ba podle sexuální orientace i více – popelníky. Že se nemůžete dopočítat? Ústa, zadek a jóni jedné ženy dělá v severokorejské čtverce tři popelníky, ale protože je oblíbená i u homosexuálů, může se počet popelníků navýšit o dva na každého muže. Zatímco v kubánské čtverce tři ženy krát ústa, zadek, jóni dají popelníků devět, a protože je zde přítomen jen jeden doutník, muž v ní své otvory v popelník proměnit nemůže. Ne, v popelník se nepromění, ani když mu některá z účastnic kubánské čtverky nečekaně zarazí celý prst do zadku, čehož jsem se během spojení s jinou ženou v kubánské čtverce dočkal.

V šeru postupně sleduji siluety Lubici, Hany i Romany a během jejich procítěného hnětení mého těla s evidentním důrazem na předehru začínám přemýšlet, do kterého z devíti popelníků odložím svůj penis na začátku čtverky, a do kterého na jejím konci.

Stará jógová pravda nás učí, že naším největším nepřítelem na tomto světě je naše vlastní přemýšlení. Zase se ukázala hluboká moudrost jógy. Mé myšlenky zničehonic jak požár přeskočí od popelníku číslo tři, masivně rozkošnických rtů Lubici, ke starostem o následky takovéto kubánské čtverky.

Par hodin tantrické rozkoše mi během několika dní může zničit vše, co v tomto městě mám. Navíc Lubicin manžel Aleš byl na mém semináři Tantra aneb Ty jsi sex machine. A já chlapům, jež u mě studují, lezu do center jejich vesmíru s velkou nechutí. Podobná situace je i u Hany, jejího manžela, spolumajitele Čajovny u Bílého slona, ve které mívám pravidelné akce, považuji za dobrého partnera. A Romana? To je kapitola sama pro sebe.

Když jsem se k dlouho k ničemu neměl, dámy, zmožené dlouhým osaháváním bez odezvy, ztratily trpělivost a začaly mi stále více hrabat na místa, kde se probouzí život. Abych neurazil, tak jsem si sáhl taky. Na jednu, druhou, třetí. A pak znovu na první dámu, a tak pořád dokola. Ale k průniku lingamu do jóni jsem odmítal přistoupit. Až do chvíle, kdy jsem ucítil neodolatelnou vůni. Přestal jsem se všemi aktivitami, lehl si s prstem u nosu a znovu a znovu jsem čichal k vůni inkoustu na svém prstu, jenž se dotýkal vlhka Lubiciny vagíny. Na konci této meditace nazývané Tantrické kadidlo jsem si řekl:

No co, Lubica se s ním stejně rozvádí…

Tak jako ochutnávač vín z vůně pozná všechno, tak jako parfumér z vůně vyčte osobnost, tak jako pes z vůně vyčenichá i starou dlouhou stopu, tantrik z vůně vagíny pozná vše. A Lubicina vůně mi napověděla, že propojení mého lingamu s její jóni by bylo senzační.

Psychologie čtverek má své zákonitosti, obzvlášť v kubánské čtverce jsou tyto zákonitosti pro velký počet zúčastněných žen složité. Komplikovanost vztahu v ženských kolektivech zná každý. Takže pokud se teď spojím s Lubicou, napadlo mě, která je zde v hierachii nejníž, budu muset dvakrát tak dlouhou dobu věnovat spojení s Hanou a třikrát tak dlouhou dobu spojení s iniciátorkou celé akce, Romanou. Věděl jsem, že když tyto psychologické zákonitosti kubánské čtverky nedodržím, přinese mi dnešní večer do života peklo. A na to, abych zákonitosti dodržel, fakt nemám. Ne proto, že věkový průměr dam je o sedm let starší než já, v tantrickém spojení věk nehraje roli, ale proto, že další spojení s Romanou jsem považoval za vztahové harakiri, za osobnostní kamikadze.

Ano, hodil jsem v našem vztahu zpátečku. Bez ohledu na původní náladu, kdykoli jsem s Romanou zůstal sám, přepadly mě teskné gotické pocity plné bahna a mechu. Postupně jsem začal chápat, proč krásná žena s krásným červeným golfem a krásným domem s několika byty, z nichž mi jeden připravila k nastěhování, žije v atmosféře opuštěné vdovy v černém. To přeci není normální. Od okamžiku, kdy mě napadlo, že Romana je manglik, dával jsem si bacha, protože nic nedokáže v životě chlapa udělat větší bordel než spojení s umanutým manglikem.

Jak bych vám přeložil pojem manglik? Jde o pojem z indické astrologie a týká se partnerky, která… Víte co? Představte si Čarodějky z Eastwicku v akčním kartúnu ze světa kudlanek nábožných a budete hned vědět, co slovo manglik znamená…

Vše vygradovalo ve chvíli, kdy mi Romana předala hezky připravený byt ve svém domě a klíče od něj. Prý abychom se mohli vidět každý den. Sedl jsem si mezi čerstvě vymalované zdi a řekl jsem sám sobě:

Tak, vole, a už tě lapli! A pak jsem rychle hodil zpátečku, která přinesla tuto čtverku, což znamená, že když si tuto kubánskou čtverku užiju, zase se vrátím do role manglikova partnera.

Zachránili mě delfíni s velrybami. Jejich křik se ozýval z léčivého cédéčka tak neodbytně, že mě zbavil jakékoli opojnosti. Ano. Podíval jsem se do rozkroku a bylo mi jasné, že delfíní kvílení vrátilo homo erectus znova k homo sapiens.

A nebo to byly velryby, jejichž hlas dokázal mou energii kundaliní, jíž nezasvěcení lidé říkají vášeň, opět nechat usnout v múladháře? Ať velryby nebo delfíni, navrhnul jsem nahým dámám změnu programu, která vše ukončila. Vesmír se mi za moudré rozhodnutí hned odměnil stopou zmizelého mlýnku jezuity Cacelly…

Na náměstí jsem potkala Danu. Říkala, že u tebe byla na astrokonzultaci a že to bylo úžasné… řekne mi již oblečená Romana.

Na které konzultaci?

Minulý týden ve středu, u tebe v kanceláři.

Kde?

No tady, v Olomouci, v Jednotě!

Nemohl jsem pochopit, jak si mě někdo, kdo mě zná osobně, mohl zaměnit s Houdinim…

Cože? Vyloudil jsem ze sebe spíše tóninu citoslovce než slova.

Romana se na mě zpytavě koukala a dodala: No v té kanceláři, co máš s bylinkářem Zentrichem. Pak dodala: Jsi v pořádku, Járo?

Co? Jo, v poho. Asi jsem unavený. Jsem rád, že se Daně konzultace líbila.

Má konzultace, na které jsem byl fyzicky nepřítomen, se možná líbila. Co se ovšem líbilo méně, bylo dnešní vyvrcholení kubánské čtverky.

Romana s Hankou se rozhodly dokázat si, že na to mají, a erotické šou, které pro mě připravily v čajovně, další víkend zopakovaly se studentem mých seminářů, brněnsko-přerovským počítačovým mágem Laďou Nešněrou, tentokrát naplno…

Celou noc jsme to všichni tři dělali… V Brně, na malé posteli… Byli jsme úúúplně nazí… Všichni… Vypráví mi Romana a přidává nejrůznější podrobnosti, abych žárlil a litoval.

To jste měli krásné tantrické chvíle… odpovím, a pak už jen mlčky přikyvuji a sleduji spokojený výraz v Laďově tváři, z něhož je mi jasné, že to holky skutečně uměly roztočit a že jsem oné noci v čajovně U Bílého slona přišel o hodně…

Ale byl jsem rád, že to za mě Laďa vzal. Ten kluk byl ke mně vždycky hrozně hodný a určitě věděl, že pro mou duchovní praxi neexistuje větší nebezpečí než zhrzené odmítané ženy, jež vědí, že jiné neodmítám. A tak guruovi dle jógové zásady AHIMSA pomohl naplnit všeobepínající lásku.

Pátá předpremiéra De Sade Sútry se bude konat při příležitosti 15. výročí Spiritual Trekkingu s Guru Járou (9.11.2011). Přečíst si ji můžete již teď zde»

Fanoušky De Sade Sútry upozorňujeme na anketu, ve které můžete pres editora ovlivnit poměr témat v připravované knize – od tvrdého De Sade sexu, přes vztahové typy a zápletky, tantru, cestování, osobní růst až po nejortodoxnější mnišské duchovno s půsty a celibátem.

ANKETU NALEZNETE NA TÉTO STRANĚ V PRAVÉM SLOUPCI (SIDEBAR) VEDLE TEXTU:

Díly, jež se ankety účastní, si můžete přečíst zde:

1. Guru Jára řádí v Olomouci »»»

2. Anální Pentagram »»»

3. Hádkobazar ojetých vztahů »»»

4. Švédská trojka na švédském stole »»»

5. Kterak naučit partnera aportovati »»»

Kniha De Sade Sútra volně navazuje na předcházející tantrický román Guru Járy, Casanova sútra, který naleznete v knihkupectvích, knihovnách a nebo si jej můžete objednat online zde.

.

.

Comments are closed.